Dračí srdce - Československý vlčák

předvýchova

 Předvýchova je příprava štěněte pro práci vodícího nebo asistenčního psa. V podstatě to znamená, že předvychovatel převezme štěně od chovatele přibližně ve věku osmi týdnů a stará se o něj asi do věku jednoho roku, podle plemene a osobnosti psa. Za tu dobu musí pejska hlavně perfektně socializovat, takové štěndo se nesmí ničeho bát, nemá reakci na zvuky, zvířata nebo lidi, musí zcela samozřejmě jezdit všemi dopravními prostředky i po eskalátorech a vůbec chovat se jako správně vychovaný pes. Dále musí již v předvýchově absolvovat výcvik základní poslušnosti, požadavky se liší podle organizace, od které štěně je. Obecně lze říci, že pejsek by měl chodit na přivolání, umět sedni - lehni - vstaň, k noze, obraty, aport a odložení, samozřejmě s vodítkem i bez něj. V podstatě jde o úroveň poslušnosti přibližně zkoušek ZZO nebo ZOP. Ze speciálních dovedností se zpravidla učí zastavovat na obrubníku, případně i na schodech nebo přede dveřmi, podávat nejrůznější věci a jít v mírném tahu na povel vpřed. Opět dle dané organizace a samozřejmě vše záleží i na schopnostech psa a jeho předvychovatele.

 Na předvychovatele jsou kladeny poměrně vysoké požadavky, musí se pejskovi věnovat 24 hodin denně, brát ho s sebou pokud možno i do práce nebo do školy. Samozřejmě se pes učí i být doma sám, ale není možné, aby byl sám každý den dvanáct hodin. Je to poměrně náročné na psychiku, protože se mu musíte neustále plně věnovat a také se bohužel občas člověk setkává i s negativními reakcemi okolí. Pejsek od mala nosí vestičku nebo postroj, který ho označuje jako vodícího a předvychovatel dále dostává průkaz, kterým se může prokázat například při vstupu do obchodů a jiných zařízení. Čím víc toho štěně prožije už během předvýchovy, tím méně starostí jsou s ním později ve výcviku, a pejsek už se pak učí "pouze" vodit, a ne třeba to, že když vede, tak nesmí čuchat, že se nemá bát eskalátorů nebo že v obchodě s potravinami se musí chovat stejně v pohodě, jako na ulici.

 Už v samotné předvýchově se samozřejmě může ukázat, že štěndo pro tuto práci není vhodné, ať už kvůli povaze nebo zdraví. A to i přes pečlivý výběr plemene, chovatele i samotného štěněte. Co se týče plemen, používá se hlavně zlatý a labradorský retvívr a border kolie, dále lze cvičit například krátkosrstá kolie, cheaspeake bay retvívr, královský pudl, německý ovčák a někteří další. Znám i vodícího belgického ovčáka malinois, ale to je spíše vyjímka.

Moje štěňata byla z organizace Pes pro tebe, protože mi je tato organizace blízká svou filozofií, například tím, že pejsek od předvychovatele přechází přímo k trenérovi, který ho má doma a není umístěn v centru v kotci, bez přímého kontaktu s člověkem, na který byl odmala zvyklý. Více podrobností o tomto sdružení, o předvýchově i o používaných plemenech a jejich temperamentu a vhodnosti naleznete na www.pesprotebe.com

Já sama už si další pejsky do předvýchovy brát nebudu, jak z časových důvodů, tak hlavně ze zdravotních důvodů mojí vlčky, ale je to velice užitečná a záslužná činnost, na které se chci dále podílet, takže mě určitě budete moct potkat na pravidelných srazech předvychovatelů.

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode